Maturitka formalitka aneb v září se už neuvidíme

Naprosté klišé, které používá každý maturant, pokud odmaturuje na první pokus. Moc ráda bych to také použila, ale i přes to, že maturita dopadla na první dobrou, neopovážím se. Už skoro dvě hodiny po vyhlášení a já stále zažívám stejnou nervozitu jako předevčírem, včera a i dnes ráno. Druhou noc jsem pořádně oko nezamhouřila, v jednom kole se třásla, pořádně nic nepozřela a na záchod, respektive ze záchodu, už ani neodcházela.
S praktickými maturitami jsme začali již počátkem dubna. Vše se jevilo naprosto krásně. Má povaha nechávat vše na poslední chvíli se samozřejmě jako vždy projevila, ale dopadlo to dobře. Nebo dle školského systému spíše chvalitebně. Slohy dopadly na výbornou a didaktické testy skoro také. To, čeho jsem se nejvíce obávala, nastálo právě dnes.
Nevím vím, ale nerada to přiznávám jestli jsem tomu dala tolik, co bych měla, ale ráno jsem vstala s pocitem, že to musí dopadnout. Angličtinu jsem se neučila, jelikož v ní jsem si byla jistá. To samé odborné otázky, bála jsem se dvou a docela se poštěstilo a vytáhla jsem si marketing, který jsem shodou okolností chtěla jít studovat. Největší problém nastal v českém jazyce a dějinách výtvarného umění.
V českém jazyce, který byl hned jako první předmět, jsem se modlila v Malého prince, případně knížky od Hrabala nebo Proměnu od Franze Kafky. Bohužel mé štěstí opět zůstalo v posteli zahrabané pod peřinou, která do teď není ustlaná, a já si vytáhla Otce Goriota od Honoré de Balzaca. Na potítku jsem skoro brečela, jelikož jsem nebyla schopná ze sebe cokoliv dostat. Modlila jsem se k nejvyšším bohům, aby mě osvítilo a ani teď nevím, jaká neznámá síla za to mohla, ale ve finále jsem ze sebe něco dostala a vykoktala.
Po odchodu ze třídy jsem si pobrečela, napsala poněkud vulgární sms taťkovi a pomalu se plná nervozity s kapesníkem v ruce blížila opět před učebnu. Anglický jazyk mě uklidnil, jelikož jsem si vybrala krásné téma Family and friends. Hezky jsem si popovídala s učitelkou o udržitelné módě, výletu do observatoře a ve finále vtípkovala o mamce a její úchylce v uklízení neboj mami, řekla jsem, že jsi hodná a že tě mám ráda.
Následovaly dejiny výtvarné kultury. Měla jsem za to, že nejhorší jsem si odbyla v českém jazyce a teď si vytáhnu vysněný kubismus, o kterém bych mluvila možná ještě teď. Bohužel náhoda je blbec, nebo spíše štěstí stále spalo v posteli, ale číslo 28 mě opravdu neuklidnilo. Otázka vývoje designu byla pro mě naprosto nejtěžší a nevím, jestli za to mohli mé antistresové omalovánky od designéra Williama Morrise, který do tohoto tématu spadá, ale něco jsem tam řekla. Hlava plná myšlenek na Otce Goriota a na to, jak se v září opět zapotím, mě trápila daleko více, než vývoj designu.
Čtvrtý a poslední moment losování. Stála jsem nad stolem plným koleček a čekala, jestli dostanu signál, kde se nachází otázky z fotografie. Ejhle, marketing. Jistě za to mohlo to, že jsem se na něj hlásila. Díky bohu jsem si vzpomněla na všechna 4P a napadlo mě jedno další P a když jsem už nevěděla, tak má hlava byla plná dalších P, ale mluvila jsem, což pro mě bylo nejdůležitější.
Při nástupu na vyhlášení mi bylo neskutečně zle. Viděla jsem se tam opět v září a všechno pomalu vzdávala a přemýšlela, jak se další čtyři měsíce budu trápit. Když pan komisař konečně přešel k mé osůbce a ve výrazu mu zatrnulo, myslela jsem na nejhorší. Počet bodů co mi řekl raději zmiňovat nebudu, nicméně když mi pověděl "...takže jste to udělala," spadl mi kámen ze srdce a ostatní mě už ani tolik nezajímalo.
Nevím jak to chodí u nás na škole. Nevím, jestli někdo sleduje můj blog nebo má videa dobře, vdea ano, ale o blogu nic nevím. Nevím, kdo každý se nade mnou slitoval a kdo vyslyšel mé modlitby, nicméně přesně vím, že jsem neskutečně vděčná! Kdybych se slyšela, asi bych se od toho stolu vykopla. Naprosté okno, ztráta paměti a ani nevím, co a jak jsem ze sebe dostala, nicméně jsem úspěšně, ačkoli s odřenýma ušima, právě ukončila střední školu. A ať už to uvidíte nebo ne, mockrát vám děkuji! Vidíme se ve středu na předávání maturitního vysvědčení.