Maturitka formalitka aneb v září se už neuvidíme

Naprosté klišé, které používá každý maturant, pokud odmaturuje na první pokus. Moc ráda bych to také použila, ale i přes to, že maturita dopadla na první dobrou, neopovážím se. Už skoro dvě hodiny po vyhlášení a já stále zažívám stejnou nervozitu jako předevčírem, včera a i dnes ráno. Druhou noc jsem pořádně oko nezamhouřila, v jednom kole se třásla, pořádně nic nepozřela a na záchod, respektive ze záchodu, už ani neodcházela.

Stěhování vol.2

Čas neúprosně letí a s tím vším se blíží i onen den, kdy ráno nasednu do auta a vydáme se s rodiči směr Praha. V minulém článku jsem vám nastínila, co si chci zhruba pořídit za nábytek, a dnes se podíváme na doplňky a takové ty menší věci. Ne vše se mi podařilo umístit do jednoho wishlistu a další asi ani tvořit nebudu, ale určitě ty zbylé věci uvidíte nejen ve videu, ale i v některém z článků.

Budu, tedy jsem.

Ležím v posteli, na hodinách za deset dvanáct, dopíjím vychladlý čaj z konvice a promítám si před očima, co se bude dít za týden. Za přesných sedm dní, tedy.. dopočítala bych to, ale trvalo by to spoustu času.. Tak tedy za přesných několik hodin budu ležet v jiné posteli, v jiném městě a budu dýchat jiný vzduch. Sice o něco špinavější, ale přesto jiný a budu snad ještě více šťastná, než jsem teď.

Stěhování vol.1

Pokud mě sledujete na youtube, což doufám že ano, asi jste postřehli, že se budu v nejbližší době stěhovat. Tím myslím, pokud vše půjde podle plánů, již příští víkend. Ani nevíte, jak moc se nemůžu dočkat. Praha byla mým snem už poněkud dlouhou dobu a přes to, že bych se teď měla nejvíce soustředit na maturitu, nedá mi to a stále si před očima promítám, jak to vše bude vypadat.

Covered in huge denim

Po sto letech opět přispívám s outfitovým článkem a opět si musím postěžovat. Nejen že na cestě, kde běžně fotím, protože tam nikdo nejezdí během půl hodiny projelo asi tak dvacet aut a prošlo pět lidí, což mě značně rušilo, ale navíc i neposlouchal foťák. Začínám se strachovat, že je chudáček už starej a má hodně nacvakáno. Na zhruba dvaceti fotkách z padesáti nejsem zaostřená a na dalších dvaceti doostřená. Tohle je v podstatě jen malý použitelný zbytek. Navíc je chudáček celý zasekaný, takže musím po každé páté fotce vyndávat baterku a znovu ho celý nastavovat, protože jinak vůbec nereaguje.

Snová toaletka

Zmiňuji to nesčetněkrát často a nejsem jistě sama, kdo to prožívá, nicméně můj život je v poslední době obrovský chaos. Rok 2017 je plný změn a to ať už plánovaných či neočekávaných. V momentech prokrastinace moc ráda přemýšlím nad budoucností, kterou si kreslím nádhernou a doufám, že i taková bude. Ne že bych si stěžovala, mám krásný život plný ještě hezčích okamžiků, jen právě nastalo trochu náročnější období. Nicméně v již zmiňovaných chvilkách ráda přemýšlím nad tím, co a jak bude. V červnu se konečně stěhuji do Prahy a budu bydlet v docela malém sdíleném pokoji, proto mohu alespoň snít, jak to bude vypadat v budoucnu. Konkrétně dnes bych se s vámi ráda podělila o moji představu toaletky, kterou skoro každá z nás potřebuje.

URBEX // 0.01