Jak jsem vysadila hormonální antikoncepci

Za dob mého vystupování na youtube jsem publikovala video poněkud úspěšné. Video ohledně mé zkušenosti s hormonální antikoncepcí a jejím vysazení. Jelikož si hodně z vás na ono video pamatuje a mně do dnes na něj chodí zpětné reakce zaměřené na vaše zkušenosti a prosby o pomoc, rozhodla jsem se ho přetvořit do psané podoby. Ale s rozdílem pár let a z dnešního pohledu.

Než se pustím do samotného článku, cítím potřebu vás upozornit, že se jedná pouze o mé zkušenosti, laické názory posbírané z mých zkušeností a možná i sem tam vyčtené z internetu. Nejsem doktor a tento článek rozhodně neslouží jako odborná studie či cokoliv jiného.

Začnu jak jinak než od akné, které mě trápilo od prvních náznaků puberty. Po vyzkoušení mnoha kosmetických produktů i výživových doplňků jsme s mamkou rozhodly, že je čas vyzkoušet hormonální antikoncepci. Bylo mi tehdy čtrnáct let, když se mi Minerva poprvé dostalo do rukou a já začala denně zobat pilulku za pilulkou. Nezajímalo mě jaké mohou být vedlejší účinky užívání. Připadala jsem si dospělá a zároveň natěšená na prohlížení si své vysněné čisté pleti bez akné.

Den za dnem plynul a já v šestnácti letech začala svůj první vážný vztah. Po jednom roce vztahu, v mých 17 letech, jsem si začala uvědomovat, že má pleť je možná v lepším stavu než kdysi bývala, ale zároveň není tak moc čistá, abych ji nadále musela užívat. Zároveň jsem každým dnem prožívala depresivní chvilky. Nevím jak jinak to pojmenovat, nicméně šlo o stavy kdy jsem se nesnášela, brečela, opět jsem se nesnášela a opět jsem brečela. Rozbrečelo mě naprosto vše, měla jsem výbušné stavy a nesnášela svůj život. Zpětně si uvědomuji, že toto se dělo již od začátku jejího užívání, ale nikdy mě nenapadlo si to spojit právě s antikoncepcí.

S mým dnes již ex-přítelem jsme si o všem promluvili a nakonec usoudili, že ji vysadím. Musela jsem to probrat samozřejmě i s mamkou, která mi antikoncepci do té doby platila. Byla tenkrát proti. Většina lidí mě měla za blázna, jelikož jsem měla vážný vztah a všichni se obávali, že otěhotním. Já si ale stála tvrdě za svým. Uvědomovala jsem si, že mi žádné benefity nepřináší a také jsem zjistila, jaké další daleko horší komplikace mohou nastat. V dubnu jsem dobrala poslední platíčko a pro nové balení už nešla.

Po užití poslední pilulky se menstruace dostavila přesně tak, jak jsem očekávala. Nicméně ta další už ne. Já, tenkrát sedmnáctiletá holka, jsem si dělala těhotenské testy jak na běžícím páse, až mě to dokopalo se objednat k doktorce. Ta mě tenkrát klasicky prohlédla a sdělila, že mám pozastavenou funkci vaječníků. Tím přišly na řadu injekce. Na těch jsem byla celkem třikrát, vždy po jednom cyklu, kdy se menstruace nedostavila. Jelikož se nedostavila ani po čtvrté a já už další injekci dostat nemohla, byly mi pro změnu předepsány prášky na vyvolání menstruace. Nevím o jaké se přesně jednalo, ale měla jsem brát pilulku denně do doby, kdy se mé dny nedostaví. A kdyby se náhodou nedostavily, muselo by se to řešit jinak. Naštěstí před dobráním posledního prášku jsem menstruaci opravdu dostala a od té doby jsem ji měla již pravidelně. To byl myslím srpen.

V září jsem nastoupila do školy a pomalu začal nastávat další problém. Vždy v den příchodu menstruace mi bylo nesnesitelně špatně, zvracela jsem, bylo mi na omdlení a celá jsem se třásla. Jelikož jsem již měla načtené desítky článků o vysazení hormonální antikoncepce, kousla jsem se že to vydržím, a na gynekologii se již nepoženu. Bála jsem se, že do mně bude chtít rvát další léky a hormony, které by jen potlačily samotný problém. Dalšího roku v červnu jsem šla na běžnou kontrolu. Bolesti při menstruaci ustávali, ač ne zcela, ale já odešla s oznámením, že jsem zdravá a v pořádku.

Nastaly prázdniny a já v červenci vyrazila za mým ex-přítelem do Prahy. Čekala jsem dlouho do nci, až se vrátí z práce. Zhruba kolem druhé v noci dorazil. Před očekávaným spánkem jsme se ještě pomilovali, přičemž mě začalo bolet břicho. Rostoucí pichlavá bolest v podbříšku která se každou vteřinou stupňovala, až jsem nebyla schopná sedět ani ležet. Po chvíli, kdy jsem už přes slzy neviděla, ex-přítel zavolal sanitku a jelo se do nemocnice.

Tam mi po několika hodinách vyšetřování bylo oznámeno, že mi praskla cysta na vaječníku. Cysta, která se tam stihla udělat během ani ne měsíce od mé návštěvy na gynekologii.

Naštěstí pro mě musím oznámit, že od komplikace s cystou na vaječníku všechny problémy s menstruací ustaly a vymizely. Nicméně přišly jiné. Například nadměrné pocení, nízký tlak a opravdu silné zhoršení pleti. Takové zhoršení, jaké jsem nikdy ještě nezažila.

Dnes jsou to čtyři roky od doby, co jsem antikoncepci vysadila. Stále mám ale dojem, že se některé problémy nezlepšily. Mám cyklus, kdy se děsně potím a jiný vůbec. Cyklus, kdy se celá osypu a jiný mám pleť krásně čistou. Cyklus, kdy mi je špatně a břicho mě děsně bolí a jindy ne. Někomu se může zdát, že po čtyřech letech by mé tělo mělo být dávno vyčištěno, ale já to tak necítím. Osobně snad jen mohu dodat, že antikoncepci už nechci ani vidět, natož se jí někdy dotknout. Vnímám že spíše než něco dobrého mi přinesla jen nervy a spoustu slz. Na druhou stranu díky ní jsem poznala jisté způsoby léčby, které bych bez ní neznala a mohou mi dnes pomoci při léčbě akné.