Ta ošklivá vlastnost zvaná charisma

Charisma, charisma, charisma. Nikdy mě nenapadlo číst si definici tohoto slova, mám za to, že ji znám dobře. Možná až moc dobře. I když nějraději bych teď z okna blogger přecvakla na google a přečetla si ji. Ale ne! Budu silná zhruba tak, jako se snažím být, když z chlapa více než důvěra se tlačí ven charisma. Zkusím se proplítat mezi šuplíky plných vědomostí, doměnek a myšlenek a zkusím ze sebe dostat to, co cítím. To, co mi toto ošklivé slovo a ještě ošklivější vlastnost evokuje. Uvidíme, kam mě tato stísněná a klaustrofobická cesta dovede.

Už třetí minutu zvažuji, čím začít druhý odstavec. Vždy napíšu písmenko a hned ho mažu. Nejsem schopná to pojmout za správný konec. Nebo začátek? Bloudím tou cestou a vybavuju si jen tři. Jen tři muže, kteří měli tuto vlastnost. Ti, kteří mě okouzlili a svázali, aniž by chtěli. Nebo snad chtěli? Tak či tak si uvědomuji, že vždy to byla neskutečně složitá situace. Ne pro ně. Pro mě. Souvisí charisma s momentem neuskutečnitelných představ? Chtíč, který není možné ukojit a vyplnit? Pojí se charisma s touhou, zakázaným ovocem a něčím tak snadno představitelným, ačkoliv nemožným?
Ti tři. Ti co mě lapili a ač je to jak je to dávno, jsou nezapomenutelní. Ať už hrál roli věk, vztah, či vědomost toho, že jsme dva naprosto rozdílní lidé. Někdy bych raději psala v anonymu. Vím že pár lidí ví, někdo tuší, jiní nevědí. Někdo se děsí, někomu se zvedají koutky a jeho výraz ve tváři se mění v úsměv. Mě ale zajímá jediné. Vědí dotyční tři, co cítím? Nebo necítím.. spíše po čem toužím? Nebo jsem toužila? To, jak nezapomenutelní dokážou být?
Vlastně jak tak nad tím přemýšlím, není v tom žádný cit. Když nad tím tak přemýšlím, vůbec je neznám. Nejsem schopná říct, co mají rádi, co poslouchají, co je jejich hobby. Vím naprosté minimum. Haha, směji se. Jaká nadpřirozená sílá a chemická reakce tu hraje tu zásadní roli a ovládá veškeré mé vědomí a zbavuje mě mého vlastního přesvědčení, kterého jsem kdy nabyla? Asi nejsem dostatečně chytrá na to, abych to pochopila. A vlastně mě i zajímá, jestli je někdo natolik chytrý, aby byl schopný mi tohle vysvětlit. Jak někdo může natolik ovládnout náš mozek myslet si, že je pro nás ten dokonalý, ten, koho natolik chceme, ten, který jen luskne a mi jak naprogramovaný robot skáčeme podle poručení.
Všechno mé váhání mě dovádí ve finále k myšlence, jestli je charisma vlastnost. Ať už jsme jací jsme, s našemi povahovými vlastnostmi se dá bojovat, dá se na nich pracovat a dají se měnit. Co ale takové charisma? To buď máš, nebo ne. Nedá se přeci vybudovat. Nebo alespoň já o tom nevím. A mají charisma i ženy, nebo je to čistě mužská vlastnost? Já sakra nevím! Když on natolik přitahuje mě, přitahuju i já jeho? Máme charisma všichni? A jsou nějaké určitě skupiny, které se vzájemně přitahují jako sever přitahuje jih? Charisma, charisma. Charisma..