Mácháč místo moře

Ani vlastně nevím, kdy prvně jsme s Petrem mluvili o dovolené. Možná snad ještě dříve, než jsme se na konci prosince sestěhovali. Měli jsme dva plány, které se vzájemně prolívaly a proměňovaly. Nakonec nedopadl ani jeden. O jaké plány šlo a proč z nich vlastně sešlo?

Já naposledy takovou tu klasickou dovolenou u moře zažila zhruba ve třinácti letech s mými rodiči v Egyptě s all inclusive. Jo to byla paráda, když jsem si to nemusela platit. Od té doby jsem navštívila spoustu krásných míst v Evropě i mimo ni a nejvíce mě uchvátil Řím. Z toho jsem usoudila, že by byla děsná paráda projet v Petrovým kabrioletu Itálii, ke které právě Petr přidal i Švýcarsko. Jenomže život je jaký je a občas vám hodí klacky pod nohy. Přišlo stěhování, platba kauce a nábytku a desetitisíce lítaly všemi směry. Pak se mi naskytla možnost fotit svatbu, tak jsem vyměnila starší zrcadlovku za novější a další peníze ani nevím jakou rychlostí odletěly pryč.

Záložní plán zněl projet Čechy. Spát v kempech ve stanu, navštívit většinu větších měst, projít nějaké ty kopce a hory a zažít tu naši krásnou krajinu v trochu jiném směru. Opět samozřejmě v kabrioletu. Jenomže to by nesměl nastat problém s gumami na které šly další peníze. Už jsme dovolenou pomalu rušili, ale pak nás napadlo sledovat last minute dovolené. Už nám téměř dopadl Egypt pro dva s all inclusive na sedm nocí za dvanáct tisíc, ale někdo nám to doslova koupil před nosem, jak mi i řekla paní po telefonu. A tak jsme to vzdali a ještě toho dne narvali ten malý kufr Petrova auta a vyrazili na Mácháč.

Bylo nám vlastně už i jedno, že se nedostaneme k moři a neuvidíme všechna naše krásná města. Alespoň že budeme spolu a snad si i trochu oddychneme. To jsme ještě nevěděli, že toho dokážeme projíst a propít jasně že kafíček a vody tolik, co by nás možná stála dovolená u moře bez last minute (přeháním).

Vlastně to bylo nakonec děsně hezký a to i přes to, že jsem do vody vlezla jen po pas a teklo nám do stanu. 

A tak se pořád jedlo a užívalo a utrácelo. Chtěli jsme jít na šlapadla, ale Petra nakonec více zaujala motorová lodička. A tak jsme se projížděli po celém Mácháči, vyhýbali se větším lodím a.. fotili se.

Skoro Norsko / Kavárna Republika v Doksech

Jeden den jsme se vydali na hrad Houska. Mě vlastně ani až tak nezaujal, ale hezký byl, to ne že ne. Možná za to mohlo i to pochmurné počasí a má nevyspalost. 

V sobotu jsme zabalili mokrý stan a vydali se směr Liberec. Tam jsme si den předem na poslední chvíli zabookovali hostel. Po cestě jsme navštívili IQ Landii, kam jsem chtěla už od dětství. Stejného dne jsme navštívili Mikynu, kde měli zrovna rozbitý kávovar.

Výborná večeře v Organze / Bar Stereo

Jungle Gin bar / Vokno

V neděli jsme se podívali na Ještěd, kde jsem naposledy byla jako malá holka na základní škole. Bylo to krásný! Seděli jsme v restauraci, odkud jsme pozorovali poblázněné mraky a zřídka vykukující sluníčko.

Můj taťka v Liberci několik let studoval, tudíž jsem mu posílala snad vše, co jsem si myslela, že by si mohl pamatovat. A running sushi jsme si zkrátka odpustit nemohli. Já se vždy děsně přejím wakame salátu, který neskutečně moc miluju!

Do Vokna jsme se podívali i další večer. Pokud tam někdy zavítáte, schválně mi cvakněte, jestli je na záchodě stále má vizitka! :D

Bistro Široká / Kavárna Bez konceptu