Dlouho odkládaný úklid

Je vám doufám jasné, že nemám na mysli úklid bytu. Ten se koná častěji, než by bylo potřeba. Do čeho jsem se nutila už dlouho byl úklid jednoho z našich šuplat, kde jsme měli naházené všechny kutilské potřeby, na které saháme opravdu jednou za čas, a tak nám zabíral šuple, které jsem chtěla využít na své sportovní oblečení. To totiž je hned ve vedlejším šupleti, společně s Petrovým, a je ho tam více, než by bylo potřeba.

Udělala jsem si radost

Radost bychom si měli dělat všichni, že ano? A já se rozhodla udělat si ji opět po nějaké době řetízkem od Elišky ze Sparkle Moments. Ta byla tak zlatá, že mi jako dárek přibalila k objednávce i nádherný prstýnek a naušnice. Budiž mi to znamením, že bych si konečně po půl roce, co jsem si nechala zašít ušní dírky po tunelech, je měla nechat konečně propíchnout.

Moje (nová) závislost

Kafe jsem začala pít zhruba ve třinácti letech. Nebylo to žádné kafíčkování na denní bázi, spíše jsem si tak dvakrát do týdne zmáčkla to kouzelné tlačítko na našem domácím kávovaru. A protože mi nijak moc nechutnalo, přidávala jsem do něj pravidelně alespoň lžičku cukru a spoustu mléka. S hrníčkem v ruce jsem si připadala děsně dospělá, a tak se z toho stala rutina.